A jak to bylo dál?

V létě minulého roku mi často přicházela na mysl jedna známá kniha. Moc se mi do jejího čtení nechtělo. Už jsem ji totiž četla:-). Ale protože ten tlak nepřestával, jednoho dne jsem ji vytáhla z knihovny a číst přece jen začala. Několik dní jsem s knihou trávila volný čas a až téměř na samém konci jsem dostala tu informaci, kterou jsem potřebovala slyšet.

,,Ve věku Vodnáře se už nebude léčit vodou, ale energii."

V mé hlavě to udělalo cvak:-). Ano, to bylo to, k čemu jsem v podvědomí směřovala. Dlouhé roky jsem si sama se svou vlastní energii pohrávala. Většinou jen na sobě, ale později jsem pozorovala, jak působím na ostatní. Každý něco vyzařujeme a všichni se navzájem ovlivňujeme, ať chceme nebo nechceme.

Někteří z mých přátel si ke mně chodili nasosat energii vědomě a jiní zase nevědomě. Většinou jsem se o svoji energii ráda podělila. Bavilo mě sledovat, jak se lidi v mé přítomnosti cítí a mění. Ale když toho bylo moc, uměla jsem říct i ne.

Tomuto dávání jsem však chtěla dát nějakou formu, ale netušila jsem jakou.

A pak se stalo to, že mi do cesty přišla Awakening akademie, kde jsme s energii hodně pracovali. Prošli jsem různými očistnými procesy, učili se energii navyšovat prací sami na sobě. Naučila jsem se i speciální druh masáže, díky kterému jsem mohla léčivou energii světla předávat laskavým dotekem dál. Mé vnitřní naplnění sílilo. Spojení světelné energie a vědomého doteku bylo přesně to, co jsem chtěla ve své praxi dělat.

Tím to samozřejmě nekončí, stále je co nového se učit. Prohlubování svých darů a dovedností se chci věnovat i nadále. Krůček za krůčkem se učím lépe ladit na klienty a předávat jim právě to, pro co si přišli. Nic neléčím, jen uvolňuji bloky, které klientovi způsobují stagnaci jeho vlastní léčivé energie. Všechno máme totiž v sobě.