Filozof, který nebyl moudrý

Nezklamala ani tato kniha. Laurent Gounelle je můj oblíbený francouzský spisovatel. Jeho poučné příběhy vážně miluju:-). Tentokrát jsem se skrze jeho knihu dostala do prostředí hlubokých Amazonských pralesů. Mezi indiány, kteří měli zažít obrovské utrpení.

Proč?

Protože podle prvotní informace zabili manželku onoho nemoudrého filozofa z názvu knihy. Ten lapen touhou po pomstě, opustil universitu, kde učil, a vydal se je zničit. Nechtěl je zabít, jen je chtěl zbavit jednoty, v níž žili. Chtěl je naučit západním zvykům. Věděl totiž, že právě to je přivede do neštěstí.

A samozřejmě se nemýlil. Ale jak už to v životě bývá, nakonec se ukázalo, že všechno je úplně jinak, než se na začátku zdálo:-).

Bavila mě hlavně ta část, kdy indiáni všem jeho snahám odolávali. A právě z této etapy knihy jsou věty, které jsem si pro vás vypsala.

Včerejšek už zmizel, je dnešek, vždycky je jen dnešek.

Kdo chce vidět problémy, ten si je najde všude.

K čemu mi je vědět něco, co se děje v lese, když jsem ve vesnici.

Jsi ve světě neslýchané krásy, a nevíš o tom.

Radši budu milovaná za to, jaká jsem, než uznávaná za to, co dělám.

Jsi ohlušen hlukem svých myšlenek. Neslyšíš to, co se děje tady.

A teď trochu moudra z konce knihy:-).

Musí si věřit, pak se jí to podaří.

Krása člověka se skrývá za závojem jeho pohledu.

Snažit se porazit ostatní, to mě nezajímá. Skutečná vítězství jsou ta, kdy člověk vyhraje sám nad sebou.

Snaha pomstít se, je tím nejhorším proviněním.

Tvé minulé činy už ti nepatří. Počítá se jen to, co děláš dnes.

Najednou se cítil sám. Sám teď musí rozhodovat o svých činech, sám si musí zvolit svůj život.

Skoč!

Líbí? Mně rozhodně ano:-).