Můj vánoční dáreček

Jedním z mých oblíbených dárečků jsou bezesporu knihy. S vášní ke knihám se vůbec nikde netajím. Každý rok je tedy báječným zvykem, že alespoň jeden takový balíček na mě pod stromečkem čeká.

Letos se ke mně tímto způsobem dostala kniha Bůh chodí po světě vždycky inkognito. Už po přečtení názvu se mi koutky úst zvlnily do příjemného úsměvu. Bylo mi totiž okamžitě jasné, že tato kniha bude skvělá, zábavná, ale i v jisté míře poučná. A to je kombinace, jakou mám ráda ze všeho nejvíce.

To, že v sobě všichni máme spousty zbytečně hluboko zarytých zábran, jsem se dočetla už v mnoha podobách. Ale ani jedna z nich nebyla nikdy tak krásně a hlavně tak lidsky popsaná. Miluju knihy tohoto typu, protože ty nám znovu a znovu láskyplně připomínají, jak může být život jednoduchý a přitom úžasný. Příběh napsaný v této knize učí, jak rozeznávat různé podoby strachu. Strach je mocný, to asi všichni víme. Možná je tu ale mezi námi někdo, kdo si potřebuje uvědomit, že právě díky strachu jsme často nicotně svázáni a strhnuti k nudě a k životu, na který si pak neustále stěžujeme. A to i přesto, že je do očí bijící, že v nespokojeném životě se utápíme pouze a jedině vlastní vinou.

Tuto knihu všem vřele doporučuji. Je o velmi poutavém příběhu jednoho nešťastného mladíka, který za pomocí pár drobných rad a zbavení se strachu, dokázal to, co mnozí lidé považují za nemožné. Tím samozřejmě myslím, že jeho život začal být doopravdy šťastný, jak si vždycky přál:-).

Štěstí v životě, to je to, co všichni pořád hledáme. S úsměvem na tváři vás tedy žádám: Čtěte, objevujte, zbavujte se svých nesmyslných strachů a zábran. Začněte konečně doopravdy žít. A to úplně stejně, jako to udělal onen nešťastný mladík v této knize:-)!!!