Poslední jarní novoluní
Dnes je novoluní. Jako žena mám samozřejmě blízko k měsíčnímu cyklu a pohyby tohoto mystického nebeského tělesa často se zájmem pozoruji. Pokaždé se u toho nořím do svého nitra. Uvědomuji si, jak může být cesta životem občas obtížná. I to, jak nás strach halí do obav a brání nám posunout se dál. V pohledu na Měsíc je něco mystického. Něco, co je každé ženě blízké. Měsíc nám připomíná, jak je dobré nepodléhat iluzi, kterou nám okolní svět nabízí. Přece všichni už dávno víme, že Měsíc vlastně vůbec nesvítí. Že jen odráží sluneční svit Slunce.
Každé novoluní můžeme brát jako pomyslnou bránu ke znovuzrození. Každý měsíc můžeme vnímat odlišné téma. Období června je nesmírně silné období, které nás vede k bráně letního slunovratu. Období hojnosti, plodnosti, divokosti a lásky. Období měnící se krásy přírody. Období, kdy je čas zvědomit si, jak moc jsme sami se sebou v harmonii.
A jak toto období vnímám já?
Asi už jste si všimli, že jsem žena hodně spojená s přírodou. Červen vnímám jako měsíc, kdy jsou bylinky v rozpuku a já často nevím, kam se dřív vydat:-). S oblibou tenhle čas co nejvíce trávím na chalupě. Miluju zdejší rozkvetlé louky a hojnost lučního kvítí i bujné vlhké lesy. Tady se opravdu cítím sama sebou. Nikam nespěchám, jen tak jsem.
A přesně tohle s radostí sdílím s ostatními ženami v naší rodině. Jezdím sem totiž nejraději se svou sestrou a jejími dcerami. Doprovází nás i naše milá mamka:-).
Užíváme si naši ženskost i pokrevní spojení. Společně se touláme zdejším krajem, sbíráme bylinky, pleteme si kvítí do vlasů, chodíme do lesa na houby a také opečováváme naši zahradu se starými vzrostlými stromy, které nás každy rok obdarovávají hojnou úrodou ovoce a ořechů.
A tak stejně jako měsíc na obloze, i tento prostor mi připomíná, jak je náš život magický. Jak ho máme v našich rukou. Jak je důležité, dopřát si ničím nerušené dny a jen tak být. Odpočívat a vracet se sama k sobě. Je to ten nejlepší možný způsob, jak najít svoji vnitřní sílu i krásu. Je to o tom, naučit se být k sobě jemná a vnímavá. Cítit své potřeby a dopřát si péči, kterou si zasloužíme. Tím si projevujeme lásku a umožňujeme si opravdově zářit zevnitř. A to všechno dohromady nás vede k naší vnitřní moudrosti. K moudrosti, která spočívá ve svobodě výběru o tom, jak budeme žít. A to nás vede k osvobození...
Zpět na blog