Slunovrat

Už je skoro tady. Klepe na dveře. Vnímáte jeho sílu? Co pro vás tento svátek znamená?

Nedávno mě šokovalo zjištění, že někteří mí blízcí nemají o tomto magickém svátku ani ponětí. Připadalo mi to hodně zvláštní. Vrtalo mi to hlavou několik dní. Je vidět, že každý z nás se zajímá o něco jiného. A tak jsem sedla ke stolu a začala o něm psát;-).

Co když je takových lidí v mém okolí víc?

Jako první by nás mohlo napadnout, že je to začátek zimy;-). Na severní polokouli jde o nejdelší noc a nejkratší den v roce. Bezesporu je to nejtemnější den ze všech. Dobrá zpráva je, že od něj už světla přibývá. Takže těm, co tma vadí, můžou začít slavit:-)))). Z toho by klidně taky mohlo vyplývat, že právě na slunovrat by se hodil začátek nového roku. Tak to však není, ale něco nám přece jen začíná.

Je to bezčasí. Dvanáct posvátných nocí a jedenáct posvátných dní. Jednoduše řečeno čas odpočinku. Dřív se v tuto dobu nesmělo válčit ani obchodovat. Nepracovalo se. Bylo to období lásky, klidu a míru. Všichni to respektovali.

Slunovrat se slaví vždy noc předem. Vítá se s radostí. Je to magická noc, plná velmi silné moci. Dělají se různé posvátné rituály. Třeba za lásku, rodinnou svornost, či příměří. Vytahují se stíny na světla. Oheň je velký pomocník. Je to také čas vhodný pro výzdobu domu, ale také k rozjímání. Můžeme přemýšlet o tom, co pro nás zima znamená, i o tom, co přijde po ní. O všem, co jsme uplynulého roku dosáhli. Také o slunci, jeho energii i velké moci.

A jak se tento svátek vnímal v minulosti?

Věštilo se. Žehnalo se obilí, dobytku, stromům a zejména ovocným sadům. Vyměňovaly se dary. Navštěvovali se osamělí lidé. Obydlí se vykuřovala vonnými bylinkami, jako třeba šalvějí a levandulí (moje dvě velké lásky:-)). Nechybělo ani kadidlo. Bylinky se kladly také před domy na prahy, pod matrace a v příbytcích se zavěšovalo jmelí. Úklid obydlí byl v tomto období chápán jako rituál, který umožňoval propouštění všeho starého, negativního a již přežitého a který vytvářel prostor pro příchod všeho nového, pozitivního.

Už začínáte chápat důležitost tohoto magického svátku? (Otázka hlavně pro mé blízké;-)).

A pokračujeme dál…po zapálení svátečních ohňů začínaly společné večeře. Lidé si vyprávěli příběhy o zemřelých předcích. Při přípitku je zvali ke stolům, kde pro ně bývalo prostřeno. Předkové se mohli objevovat v podobě neznámých příchozích. V některých rodinách se tato tradice zachovala dodnes. Všichni hosté se řádně hostí. Kdo ví, kdo by to mohl být;-)?

Tento den vlastně znamená i pomalé probouzení přírody. Příroda totiž reaguje nejvíce na světlo, teplota je až druhořadá. První sluneční paprsky proniknou tmou a pomalinku oplodňují semínka schovaná v zemi pod zimní přikrývkou. Vůbec nevadí, že právě začíná astrologická zima:-). Nezapomeňte, i příroda si zaslouží své dary.

Se svátkem světla se také pojí známá legenda o zrození syna, budoucího Boha. Tento Bůh symbolizuje Slunce, který se na zimní slunovrat znovu narodí. Na oslavu jeho návratu se zapalují červené svíce nebo klidně oheň v krbu.

O této noci se také podle jiného povídání odehrává souboj krále Cesmíny s králem Dubovým. Starý rok bojuje s novým. Asi není těžké uhodnout, kdo z nich vyhraje. Ano, je to Dubový král. Dříve se lidé klidně celou noc modlili za to, aby tomu tak doopravdy bylo.

A takových pověstí je samozřejmě mnohem víc. Nedala jsem si za úkol je zde vypisovat všechny, jen jsem chtěla poukázat na to, že zimní slunovrat není jen tak obyčejný den. Vlastně jsem přesvědčena, že v dobách dávno minulých byl tento svátek ze všech nejdůležitější. A tak mi připadá fér, abychom si to všichni připomněli.

Takže slavte jídlem, čarujte, hodujte, tancujte, zpívejte a zapalujte ohně. Vždyť právě z toho pravděpodobně vznikla i tradice našich Vánoc. A jedno milé upozornění na závěr: Co se vám bude zdát o slunovratové noci, v následujícím roce se dost možná vyplní ;-)…